Rušení zahraničního vysílání v letech 1952 - 1954

Kvůli ohlasům a dotazům ohledně rušení zahraničního vysílání z vysílače Jihlava - Větrník v letech 1952 až 1954 a v souvislosti s informacemi, které částečně převzaté z tohoto webu stredni-vlny.cz vyšly ve velmi zajímavé knize Jihlava ve spárech STB autora PhDr. Martina Herzána, jsem se rozhodl vytvořit samostatný článek o večerním a nočním rušení stanic Hlas Ameriky a Jugoslavie v letech 1952 - 1954.
Výše dávám k nahlédnutí výřez z tajného dokumentu, který jsem nalezl na bývalém vysílači Jihlava, jedná se o rozvrh vysílacích hodin kmitočtů 1484 kHz - rozhlasový provoz, dále potom 1196 kHz - frekvence Hlasu Ameriky a 1268 kHz - Jugoslávie. Z dokumentu je patrné, že vysílač Jihlava v letech 1952-1954 vysílal od 8:00 do 15:10 rozhlasový program na kmitočtu 1484 kHz, mimo tyto hodiny byl pak dle přesně naplánovaného harmonogramu přelaďován na frekvence 1196 kHz a 1268 kHz, kde rušil příjem některých pořadů, vysílaných právě v těchto časech. Je zajímavé, že zde je uvedena frekvence 1195 kHz (nejspíše překlep) a v dokumentu o oscilátoru v budiči už je to správně 1196 kHz.
V budiči Tesla SB4 byl tehdy osazen krystal v termostatu pro rozhlasový provoz na kmitočtu 1484 kHz a  LC oscilátor pro pro noční rušení na frekvencích 1196 kHz a 1268 kHz v letech 1952 až 1954. Toto rušení bylo však velmi nepraktické, v roce 1954 byl dokončen vysílač Moravské Budějovice - Domamil a rušit se začalo z něj. Jihlavský vysílač pak od roku 1954 začal šířit řádný rozhlasový program na 1484 kHz celodenně.
Další informace naleznete v Úvodním článku o vysílači Jihlava v oddílu Nejtemnější léta 1952 - 1954. Dále pak ve zmiňované knize, ve které její autor navíc i doplňuje informace z mých stránek a podrobně se rozepisuje o důvodech, proč tehdy STB nechávala rušit i vysílání z Jugoslávie. Píše i o dalších - krátkovlnných rušičkách, které byly postupně budovány přímo ve městě Jihlavě a které se mu povedlo vypátrat. Navíc se v knize dozvíte i spoustu dalších, velmi zajímavých informací z této velmi smutné a ponuré etapy našich dějin, které s radiotechnikou třeba nesouvisí, proto ji všem zájemcům vřele doporučuji.