60 let rozhlasového vysílání z vysílací stanice Jihlava - Větrník
Fotografie níže vyobrazuje pohled na jihlavskou JUCHO anténu. Stožár je sestaven ze sedmi dílů po 5200 mm, jednoho dílu 3925 mm,
jednoho spodního dílu 5150 mm a jednoho vrchního dílu 3875 mm. Na vrcholu stožáru je upevněn osmiúhelníkový kapacitní nástavec, průměr opsané kružnice osmiúhelníku je
5000 mm, od země je stožár izolován patním izolátorem. (viz podrobný popis konstrukce antény níže). Kotevní lana jsou izolátory rozdělena na úseky menší než lambda / 10.
Další fotografie ukazuje celkový pohled na areál jihlavské vysílací stanice.
Následující fotografie ukazuje anténní domky, ten nepřipojený je starší typ, používaný v sedmdesátých letech. Druhý, který je připojený k anténě je novější, ten potom byl 1.2.1996 pracovníky Okresní správy radiokomunikací Brno upraven pro dvě frekvence 981 kHz a 1233 kHz. Původní anténní domek ze čyřicátých let se nedochoval, zbylo po něm pouze jeho schéma zapojení a kratičký technický popis. Poslední fotka ukazuje celkový pohled na areál vysílací stanice.
Reichsender Donau:
V roce 1940 byl Němci dostavěn a uveden do provozu vysílač Dobrochov
na kopci Předina u Prostějova, který tehdy s německým programem začal
vysílat na frekvenci 882 kHz, výkonem 200 kW a kterému byl dán název Donau - sender.
Tenkrát jihlavská vysílací stanice ještě neexistovala. Její projekt
vzniknul a výstavba začala až v roce 1942, dokončena byla v roce 1943,
po zkušebním provozu začala vysílat
rovněž německy a společně právě s Dobrochovem spadala pod jeden okruh vysílačů Donau.
Na Dobrochov, Jihlavu i na "dvojče Jihlavy" - České Budějovice tehdy dodala vysílací techniku známá česká firma Radioslavia. V případě Jihlavy a Budějovic se jednalo o stejný typový vysílač Radioslavia RV5B,
který dle mých informací byl právě pouze v Jihlavě a Českých
Budějovicích.
Původní stožár vysílače Dobrochov byl příhradový s kapacitním
zakončením, oproti jihlavské anténě ale mnohem vyšší a mohutnější (135
metrů).
Jeho provoz byl však násilně ukončen 30.4.1945, kdy ho ustupující
německá armáda stejně jako vysílací zařízení v budově odpálila a zcela
zdemolovala. Tohoto osudu byly vysílací stanice v Jihlavě a Českých
Budějovicích naštěstí ušetřeny.
Německá armáda tehdy poškodila i vysílač Brno Komárov, těsně po válce
tehdy právě Jihlava musela za tyto dva vysílače dokonce i "zaskakovat" a
od května roku 1945 do prosince 1945 dočasně vysílala na vlně právě
Komárova - 922 kHz, tedy cca 325,4 m. Dokud nebyl v prosinci 1945
alespoň provizorně opraven Komárov,
tak Jihlava byla jediným provozuschopným vysílačem na Moravě, vysílala
program Brněnského rozhlasového studia. Vysílání z vysílače Prostějov -
Dobrochov bylo definitivně obnoveno až v říjnu 1947, kdy byl do provozu
uveden nový vysílač Britské firmy Standard Electric o výkonu 100 kW a
nově postavená anténa tehdy neobvyklé, trubkové konstrukce o
průměru 120 cm a výšce 170 m. Nově postavený vysílač pokrýval signálem
téměř celé území Moravy. V této konfiguraci se z Dobrochova vysílalo až
do roku 1986. 20.2.1986 znovu zazněla detonace a trubkový stožár
Dobrochov se zřítil k zemi. Při plánované rekonstrukci zde potom byla
vystavená nová, příhradová anténa typu ARPO a na vysílací středisko byly
dodány vysílače Tesla. V tomto složení se z Dobrochova vysílá na
frekvenci 954 kHz dodnes. Od prosince 1945 Větrník vysílal hlavně pro
Jihlavsko a Vysočinu, téměř celou dobu svojí existence vysílač šířil
program stanice Praha s regionálním vysíláním z Brna. Od prosince
1945 to bylo na kmitočtu 1348 kHz, ten byl však v průběhu celé její
historie několikrát změněn podle mezinárodních koordinací a kmitočtových
plánů.
Něco málo o firmě C.H. JUCHO Dortmund:
Na začátku se sluší napsat něco o firmě, která jihlavskou anténu
stavěla. Firma C.H. JUCHO Dortmund byla založena v roce 1877 Casparem
Heinrichem Jucho (2. 3. 1843 - 1. 2. 1906)
a po celá desetiletí byla jednou z největších ocelářských firem v
Německu. Po smrti svého otce v roce 1906 se vedení firmy ujal jeho syn
Henry Jucho, který byl rovněž velmi úspěšný.
V roce 1911 jeho firma stavěla známý železniční most (nejdelší v Evropě)
přes kanál Kiel v severním Německu - Nordn Ostsee Kanal, dále např.
železniční Rendsburský most (Hochbrücke Rendsburg).
Henry Jucho se kvůli získávání zakázek a pro potřeby podnikání připojil k
německé politice a podporoval tehdejší vládu. Možná i díky tomu stavěla
za doby německé okupace anténu v Jihlavě a v
Českých Budějovicích právě jeho firma. Ocelářský kolos bohužel
zkrachoval při ropné krizi v roce 1974.
Rok 1942 až květen 1945:
Projekt vysílací stanice Jihlava vzniknul v roce 1942. Její
výstavba byla zahájena rovněž v roce 1942 na pozemku nad Jihlavou u
Znojemské, dříve Vídeňské silnice.
Vyvýšenina na kraji města, kde vysílač stojí je označována jako "Větrník"
a to zřejmě podle větrného mlýnu, který zde měl být v sedmdesátých
letech 18. století. Jak
dlouho se tam mlela mouka není známo. Podle jiné legendy v místě okolo
dnešního vysílače byly v roce 1773 vyhloubeny důlní šachty kvůli těžbě
stříbra. Výstavba vysílací stanice byla dokončena v roce 1943, koncem
roku 1943 byl
po zkušebním provozu zahájen trvalý rozhlasový provoz, vysílal se německý pořad určený pro vysílače Donau.
Vysílací výkon byl 5 kW, jednalo se o místní vysílač pro německou Jihlavu a Vysočinu.
Vystavěna zde byla tzv. JUCHO anténa, jedná se o ocelovou
příhradovou konstrukci čtvercového profilu. Je vyrobena z ocelové
kulatiny spojované narážením za horka do otvorů v ocelových koulích.
Stožár je smontován ze sedmi dílů po 5200 mm, jednoho dílu 3925 mm,
jednoho spodního dílu 5150 mm a jednoho vrchního dílu 3875 mm. Stožár je
od země isolován patním isolátorem o průměru 135 mm, výšky 200 mm.
Stojí na betonovém patním bloku, který je válcového tvaru průměru 1200
mm, dlouhý 1700 mm. V patě stožáru je jistřiště, aby byl umožněn
přeskok, udeří-li blesk do antény.
Na vrchním dílu stožáru je připevněna kapacitní zátěž
v podobě osmiúhelníkového rámu, průměr opsané kružnice osmiúhelníku je
5000 mm. Na vrcholu stožáru je umístěno výstražné červené osvětlení pro
leteckou dopravu.
Stožár je kotven ve třech směrech po 120°, ve výšce 15,8m 31,4m a 45,725
m nad zemí. Každé kotevní lano je rozděleno deseti vejčitými isolátory
na úseky menší než lambda / 10. Kotevní lana jsou šestipramenná,
upoutána přes napínací články na kotevních betonových blocích,
vzdálených od paty antény cca 20 metrů.
Na prvním obrázku jsou znázorněny kotevní patky a jejich rozmístění, na
výkresu je zakresleno rozmístění patek, jak pro anténu Jucho v Jihlavě, tak i v Českých Budějovicích,
z toho je jasně patrné že stožáry v byly stavěny podle stejných plánků,
jihlavský stožár byl ale postaven o jeden rok dříve, než ten
budějovický.
Zemnící síť je z FeZn pásoviny 20x2 mm zakopaná cca 30 - 50cm
pod povrchem. Skládá se z vnitřního kruhu o poloměru 1,25m, který je
pod stožárem na ten jsou po 6ti stupních navařeny konce paprsků, ty jsou
dlouhé 50m. Druhé konce paprsků
jsou navařeny k vnějšímu kruhu, který má poloměr 50m. Po obvodu velkého
kruhu je pravidelně rozmístěno ještě 6 plechových desek 1x2m, které jsou
zakopané na výšku, přičemž spodní hrana desek by měla být cca 3 metry
pod zemí - tyto desky jsou pospojeny
na vnější, velký kruh. Pod patním blokem je 6m hluboko zakopána další
deska a ta je pospojena na vnitřní kruh. Od celé této soustavy pak měl
vést ještě pásek k ant. domku a po trase napáječe k budově.
Anténní napáječ byl třídrátový s impedancí 300 ohmů, tažený
vzdušně od vysílací budovy k anténnímu domku, ve vysílacím sále byl
dvoudrátový napaječ na isolátorech tažen po stropě, potom vrchním dílem
okna opustil vysílací budovu.
Od tohoto místa pokračoval jako třídrátový isolovaně upevněný ke
sloupkům až k anténě. Na vedení byly mezi jednotlivými podpěrnými
sloupky upevněny izolační distanční rozpěrky, aby vodiče vlivem větru
neměnily svojí vzdálenost a tím i impedanci.
Délka vzdušného napáječe od budovy až k anténě byla 95 metrů.
Vysílač Radioslavia RV5b: Použit zde byl vysílač firmy
Radioslavia, typ RV5b o výkonu 5kW. Vysílač byl skříňové konstrukce
rozdělený na dvě části, na modulátor a koncový stupeň. Jeho součástí byl
dále manipulační stůl,
odkud šlo dálkově pomocí tlačítek ovládat všechna zařízení vysílače.
Postup zapínání byl vázán a blokován proti případné nesprávné manipulaci
a průběh zapínání kontrolován signalizačními žárovkami, které též
sloužily pro oznámení závady v provozu.
Na ovládacím stole byly rovněž všechny kontrolní a měřící přístroje a
zařízení pro automatické nažhavování všech elektronek. Nad vysílačem byl
umístěn anténní přepínač, feeder a na zadní stěně pak umělá anténa.
Napáječ procházel anténním přepínačem ke
stropu vysílacího sálu, kde byl uchycen dvojicí isolátorů, dále
procházel průchozími izolátory ve vrchní části středního okna ven na
napáječové sloupy k anténě. Jednotlivé části vysílače byly propojeny
kabely uloženými v kabelových podlažních kanálech.
Na obrázku je vidět mnohožilový, asfaltový, stíněný, signálový kabel,
kterým byly propojeny jednotlivé části vysílače Radioslavia, kabel byl
uložen v podlahových zemních kanálech. Na druhém obrázku je vidět malý
výřez ze schéma zapojení vysílače Radioslavia RV5B.
Dálkovým zemním kabelem ze zesilovací stanice na jihlavské
poště na náměstí se přiváděla modulace rozhlasového programu do stojanu
linkového zesilovače, po zesílení byl modulační signál veden do
vysílače. Ve stojanu linkového zesilovače byl rovněž panel se svorkami
pro dorozumívání (telefonní linky). Vedle linkového zesilovače byl
umístěn budič, měřící souprava a kontrolní reproduktor.
Výřez z plánku zobrazuje jihlavské náměstí (náměstí Adolfa Hitlera) a
trasu kabelu z pošty Znojemskou (Vídeňskou) ulicí na jihlavský vysílač,
povšimněte si i druhého kabelu, který vede Brněnskou ulicí směrem na
Brno, ten byl používán pro spojení s brněnským
rozhlasovým studiem.
Na fotografiích je vidět spojkování dálkového kabelu, každý spoj
drátů pro telefonní linky je obalen papírem, jednotlivé čtyřky jsou
vyvázány nití. Vodiče pro rozhlasovou modulaci jsou vprostřed kabelu,
po párech stíněné a jejich spojky obaleny plátýnkem.
Kvůli zachování historické originality jsem plátýnko zatím nerozmotával a
ani ho rozmotávat nechci, jakým způsobem je provedeno naspojkování
rozhlasové čtyřky tedy zůstává tajemstvím:-).
Napájecí obvody: V zadní části vysílacího sálu byly umístěny
zdroje pro napájení vysílače, vysokonapěťový usměrňovač, žhavicí
usměrňovač, booster, ventilátor pro chlazení elektronek v modulátoru a
nízkonapěťový rozvaděč. V sousední místnosti byl umístěn transformátor
22kV / 380 - 220V a rozvaděč VN.
Propojení jednotlivých zdrojů je kabely, které jsou umístěny v
kabelových kanálech. V suterénu budovy vysílače byl umístěn benzinový
agregát 220V / 10 A pro nouzové napájení výstražného osvětlení stožáru a
vnitřního osvětlení budovy. Vysílač tehdy neměl žádný náhradní zdroj
napájení.
Při osvobozování jihlavskou vysílací stanici naštěstí nepostihl
stejný osud jako vysílače Dobrochov a Komárov. Vysílač tedy potom
připadl Československé poštovní správě a od května 1945 začal vysílat
Česky. Vysílací kmitočet byl dočasně 922 kHz - jednalo se o frekvenci tehdy zdemolovaného vysílače Brno - Komárov. V prosinci 1945 byl jihlavský vysílač přeladěn na frekvenci 1348 kHz.
Z tohoto období se jméno jihlavského vysílače dochovalo na stupnicích
spousty rozhlasových přijímačů. Na obrázku níže je Jihlava vyznačena na
stupnici přijímače Empo M 451 (vyráběného v roce 1946), dále ji v těchto
místech můžeme nalézt na přijímačích např. Tesla T666, Tesla Romance,
Tesla Kongres, Tesla Rytmus, Telegrafia Liberátor atd.
Úryvky ze Svobodného slova 22.5.1946: "V nejkritičtější chvíli
loňských revolučních dnů oznámil německý vedoucí vysílače, že odchází
na oběd. Už se ale více nevrátil. Český personál zde zůstal po celou
dobu bojů a za vedení asistenta Hobzy vysílač zachránili pro
Československou poštovní správu." "Západomoravské elektrárny velmi
pohotově obnovily dodávku elektrického proudu a už dne 21.května 1945,
svobodný československý vysílač Jihlava (tehdy krátce nejsilnější na
celé Moravě) zahájil vysílání." "Umožňuje tak všem posluchačům v Jihlavě
i na celé Českomoravské vysočině nerušený poslech brněnských
rozhlasových pořadů. Včera tomu tedy byl rok, kdy v Jihlavě, která měla
zůstat navždy německá, byl převzat do služeb nového státu místní
vysílač. I on se stal symbolem vítězství československé myšlenky nad
germánskou zpupností. Jihlavský kraj je opět český, je opět náš. České
slovo a česká hudba zaznívají z vysílače, který měl dovršit germanizaci
tohoto krásného horáckého kraje."
Jihlavský vysílač tedy boje přežil bez úhony, dodávka
elektřiny byla obnovena, na vysílač už z dob války vedlo zmiňované
kabelové vedení přes jihlavskou poštu z brněnského rozhlasového studia,
nic tedy nebránilo tomu, aby zaměstnanci obnovili vysílání na dočasné a
provizorní brněnské frekvenci 922 kHz, tedy asi 325,4 metrů. V článku mě zaujalo jméno asistenta Hobzy, který vysílač v době bojů chránil, pokud bubeme pátrat, najdeme zajímavý dopis.
Dopis zaměstnance vysílače (pomocného staničního technika) asistenta
Františka Hobzy, který ukazuje, že vysílací stanice byla při
osvobozování v roce 1945 obsazena ruskou armádou. Z dopisu se dozvíme i
zcela jistě velmi zajímavou skutečnost, že koně ruských vojáků na
pozemku stanice navíc spásly skoro všechen jetel:-).
Kmitočtová konference v Kodani:
V prosinci 1945 byl tedy rozhlasový vysílač přeladěn na frekvenci 1384 kHz, (viz výše). Na tomto kmitočtu vysílal až do 15. března 1950.
V tento den vstoupilo v platnost nové uspořádání vlnových délek
vysílacích stanic podle kodaňské konference, která byla dohodnuta v Kodani v roce 1948.
Na výřezu z dobové tabulky níže (prospekt podniku Elektra) je vidět
stav před změnou a po změně. Jihlavskému vysílači tak byla v Kodani
přidělena frekvence 1520 kHz.
V časopisu Radioamatér tehdy vyšel zajímavý článek: "Skupině
čs. rozhlasových stanic Mělníku, Plzni, Budějovicím a Ostravě, které
podle nového uspořádání mají společný program na témž synchronovaném
nosném kmitočtu, bylo dáno označení "Československý okruh M". Význam
tohoto "M" znamenal modrý.
A proč modrý? Protože k rozvodu modulace ke čtyřem vysílačům okruhu bude
používáno modře vyznačeného páru vodičů v rozhlasovém kabelu. Tak bude
bez psychologických potíží vyznačena skupina stanic a technikové aspoň
nebudou mít nesnází při zapojování. Příští okruh bude označen písmenem
R, které znamená rudý, což je druhá barva v rozhlasovém čtyřdrátu
telefonních kabelů."
Co na to více říct? Jihlava vysílající na 1520 kHz tedy byla
zařazena do Červeného (rudého) okruhu, který byl na stupnicích přijímačů
označen jako "R". Zároveň byla přepojena tak, že k přívodu modulačního
signálu k ní byl používán červeně vyznačený pár vodičů v původním
dálkovém kabelu. Viz obrázek níže. Na dalším obrázku je stupnice
rozhlasového přijímače Symfonic,
Jihlava je zde vyznačena už jako "Okruh R". Kousek vedle je vidět i
zmiňovaný modrý okruh M.
Přeladění na 1484 kHz: Nové rozdělení československých
rozhlasových vysílačů na Modrý a Rudý okruh nemělo dlouhého trvání, brzy
byly začleněny pod jeden rozhlasový okruh - Národní okruh Praha. Jihlavský vysílač tedy nadále vysílal program stanice Praha + program regionálních vstupů z Brna. Vysílací frekvence byla změněna na 1484 kHz.
Tato frekvence byla dle kodaňského kmitočtového plánu mezinárodně
koordinována pro malé regionální a krajské málovýkonné vysílače v celé
Evropě. Na stupnicích přijímačů byl značen jak O.C. 202, nebo ČSR 202. Na této frekvenci se jihlavský rozhlasový vysílač nyní již ustálil na dobu více než dvacet let.
Nejtemnější léta 1952 až 1954:
O jihlavském rozhlasovém vysílači mezi lidmi i v tisku koluje spousta
legend a "zaručených informací" ohledně rušení zahraničního vysílání a
kdovíčem ještě. Ono možná je to i tím, že objekt byl hlídán armádou a
byl v přísném režimu utajení. Začátkem padesátých let byla na pozemku
vysílací stanice postavena ubikace pro cca 30 vojáků, jednalo se
dřevěnou, montovanou stavbu z heraklitových a překližkových desek,
umístěnou v zadním rohu pozemku. Mezi vojenským barákem a rozhlasovou
vysílací anténou byla rovněž vystavěna dřevěná strážní věž. Ostatně
zrovna to, že celý objekt byl pod velmi přísným utajením vlastně vytváří
tu legendu a kouzlo celého místa. Vskutku se jedná o takovou tajemstvím
zahalenou a neprobádanou jihlavskou "Oblast 51".
Tak jak to s tím rušením vlastně bylo? Jediná rušící činnost, která z
jihlavského středovlnného vysílače probíhala, byla dle dochovaných
dokumentů v letech 1952 až 1954 a to ještě pouze v noci. Bylo to
prováděno tak, že přes den se vysílal normální program rozhlasu na
frekvenci 1484 kHz a v noci byl vysílač v půlhodinových intervalech
přelaďován na frekvence Hlasu Ameriky a Jugoslávie - 1196 kHz a 1268
kHz. V 8:00 ráno se pak vždy znovu vyjelo do éteru s rozhlasovým
programem na 1484 kHz. Takovéto "rušení" bylo ovšem velmi nepraktické,
náročné na techniku i zaměstnance, navíc se tím přerušoval rozhlasový
provoz. Mezitím byl v roce 1954 dokončen nový rozhlasový vysílač
Moravské Budějovice - Domamil a na středních vlnách se začalo rušit z
něj. Z Domamilu se mohlo rušit celodenně, více stanic, vysílač byl blíže
k hranicím s Rakouskem a měl větší pokrytí než Jihlava. Zároveň bylo
přímo v Jihlavě vybudováno několik menších krátkovlnných rušiček.
Jihlavský vysílač v této době navíc neměl zálohu napájení. V roce 1954
se tedy toto "noční rušení" zrušilo a jihlavský vysílač začal nadále vysílat rozhlasový program stanice Praha + regionální vstupy z Brna celodenně.
Z vysílače Moravské Budějovice - Domamil se rušilo až do roku 1964, po
tomto roce začal řádný rozhlasový program vysílat celodenně i z něj.
Z dokumentu výše je jasně patrné, že v budiči Tesla SB4, který
zde byl tehdy používán byl osazen krystal na frekvenci 1484 kHz pro
rozhlasový provoz a LC oscilátor (1196 kHz a 1268 kHz), pro noční
rušení v letech 1952 až 1954.
Ustálení po roce 1954 až okupace v roce 1968:
Po roce 1954 se tedy začal vysílat rozhlasový program už celodenně.
Jihlavský vysílač nadále vysílal program stanice Praha a krajové
vysílání z Brna, toto krajové vysílání mělo podobu krátkých vstupů.
Vysílalo se stále na stejném mezinárodně sdíleném kmitočtu 1484 kHz.
V roce 1957 proběhlo několik menších rekonstrukcí. Vysílač i dálkový
kabel z pošty na náměstí v Jihlavě byl udržovaný. Dá se říct, že toto
období bylo v historii vysílače jedním z nejklidnějších.
První trochu významnější událost přišla až v roce 1966. V dubnu
tohoto roku byl uveden do provozu linkový systém mezi vysílací stanicí
Jihlava a vysílačem Moravské Budějovice - Domamil, pomocí tohoto
linkového systému byla z Jihlavy na vysílač Domamil dodávána modulace
rozhlasového programu Prahy. Domamilský vysílač mezitím přestal rušit a
začal také vysílat řádný rozhlasový program Praha na kmitočtu 1594 kHz,
který přebíral právě z Jihlavy. Tento linkový systém mezi Jihlavou a
Domamilem fungoval až do roku 1972, v tomto roce byl Domamil napojen
přímo na Brno novou modulační trasou.
Neopomenutelnou událostí je samozřejmě srpen 1968, kdy byl
vysílač po více než dvaceti letech znovu obsazen ruskou armádou. Podle
informací pamětníků si tam dokonce vykopali zákopy. Atmosféru té doby
nejlépe vystihuje věta ze článku o zničení tiskárny Jiskra v Jihlavě z tehdejších novin:
"Jakoby nevěděli, že z Jiskry plamen vzejde. Orgány okupačních vojsk se
domnívají, že drastickými zásahy mohou umlčet pravdu. Neumlčeli
vysílání Čs. rozhlasu v Jihlavě, neumlčí ani náš legální tisk." Podle
informací pamětníků to probíhalo tak, že po obsazení vysílače Rusové
nutili tamní zaměstnance,
aby vypnuli vysílání, oni ho prý vypnuli, ale když to šlo, vždy ho zase
nenápadně zapnuli, na což samozřejmě Rusové brzy přišli a zakročili.
Takže nakonec vysílač opravdu umlčeli.
První (malá) rekonstrukce na Teslu SRV 7k:
První "malý - velký třesk" v historii jihlavského vysílače přišel v roce 1969. Tehdy byl po dvaceti-sedmi letech provozu zlikvidován starý, dobrý vysílač Radioslavia RV5B a byl nahrazen novým prototypovým vysílačem Tesla SRV 7k z Tesly Hloubětín. Rekonstrukce byla naprojektována tak, aby byla co nejlevnější.
Vnější napáječ, indukční regulátor napětí, NN rozvaděč, transformovna
VN, linkový zesilovač, měřící souprava, budič, vše zůstalo původní.
Vysílací stanice nadále po rekonstrukci vysílala celodenně program Prahy
a regionálních vstupů z Brna na 1484 kHz. Vysílací výkon byl zvýšen z původních 5 kW na 7 kW. Modulace se na vysílač i nadále dostávala pomocí rozhlasového kabelu z jihlavské pošty.
Obrázek výše znázorňuje měření vstupní impedance jihlavské antény JUCHO před rekonstrukcí na vysílač SRV 7k.
Velká rekonstrukce na 2 x Tesla SRV 7.1 a přístavba vysílací budovy:
Rekonstrukce na dvojici vysílačů Tesla SRV 7.1 byl skutečně ten
největší "velký třesk" v historii vysílací stanice Jihlava. Ukázalo se,
že provoz pouze na jeden prototypový vysílač Tesla SRV 7k není zase tak
spolehlivý, jak se původně myslelo, navíc byl požadavek na zvýšení
vysílacího výkonu na dvojnásobek, tedy na 14 kW, aby byl jihlavský vysílač dobře slyšet na mezinárodně sdíleném kmitočtu 1484 kHz.
Jelikož se
postupně přišlo na to, že pro napájení dvojice nových vysílačů zřejmě
nebude stačit stávající transformátor 65 kVA z roku 1942, že stávající
VN přípojka je poruchová, že bude potřeba přistavět nové místnosti
vzduchotechniky, nové VN rozvodny a dvou trafokobek a že místo vzdušného
napáječe k anténě bude lepší koaxiální kabel v zemi, tak se tehdy
soudruzi rozhodli neopakovat minulou rekonstrukci "horkou jehlou", ale
vzali to "hezky z gruntu". Bohužel, jak v této době bylo zvykem, tak od
studie a projektu k vlastní realizaci uběhlo mnoho let, proto byl projet
rekonstrukce průběžně měněn a doplňován.
Ale zatím nepředbíhejme.
V roce 1971 byl instalován nový typový anténní domek SRV 30, byla
zrušena měřící souprava MZ 3 a z vysílače Mělník dovezena souprava MZ 4.
Dále byla dokončena strojovna dieselagregátu. Od prosince 1971 byl
dieselagregát připraven pro ruční startování. V roce 1972 byl nově
vybudovaný dieselagregát předán do provozu a k užívání. Ve stejném roce
bylo zrušeno linkové zařízení pro dopravu modulace na vysílač Domamil. V
roce 1973 byla zlikvidována měřící souprava MZ 4 a na jihlavskou
stanici dodána nová měřící souprava MZ 6. Vysílač stále vysílal na
frekvenci 1484 kHz výkonem 7 kW celodenně program Praha + regionální vstupy z Brna.
První studie, investiční záměry, plány a projekty velké rekonstrukce
začaly vznikat už okolo roku 1974, vlastní realizace začala ale až o tři
roky později v květnu 1977 (to mělo být podle prvních plánů už rok
hotovo!). V květnu 1977 byl demontován prototypový vysílač Tesla SRV 7k a byl převezen do Českých Budějovic, kde stejně jako v Jihlavě nahradil tamní dosluhující Radioslavii RV5B,
ironií osudu je, že i v Budějovicích vysílal do antény JUCHO, navíc to
byly krátké německé relace, určené pro německé spoluobčany (tzv.
Interprogram).
Provizorní provoz v Jihlavě prý zajišťoval jakýsi mobilní vysílač po
kterém nezůstaly žádné dokumenty ani plány, není tedy známo o co šlo,
pouze se mi povedlo zjistit, že vysílací výkon byl tehdy pouhé 2 kW.
Na výřezech výše je malá ukázka ze schémat zapojení vysílače Tesla SRV 7.1 a nového hlavního NN rozvaděče RH.
V letech 1977 až 1978 byla Městským (později Okresním)
stavebním podnikem - OSP Jihlava provedena přístavba nových místností
vzduchotechniky, VN rozvodny a dvou trafokobek. Dále byl vyměněn
stávající přívodní VN kabel za nový, navíc na stanici byla zatažena
druhá nezávislá VN přípojka. Na vysílací stanici byla osazena nová
dvojice moderních skříňových vysílačů Tesla SRV 7.1, se sdružovačem SDI 7.1 a budičovými stojany SRB 212.
V rámci rekonstrukce vysílacího střediska zaměstnanci vysílače
svépomocí demontovali vzdušný napáječ mezi budovou a anténou, který byl
potom nahrazen koaxiálním kabelem položeným v betonovém zemním kabelovém
kanálu.
Dne 2.4.1978 byla nová dvojice vysílačů Tesla SRV 7.1 uvedena do provozu. Vysílače pracovaly sdruženě s výkonem 14 kW (7 kW + 7 kW) s programem Praha + JM kraj. Provizorní mobilní vysílač byl vrácen.
Níže si můžete prohlédnout žádost o urychlení dodávky nové VN
rozvodny na vysílač Jihlava, žádosti nebylo vyhověno, VN rozvaděč nebyl
dodán v termínu a trafa se prý dočasně musely napojit provizorně.
Pro přívod modulace rozhlasového programu se i nadále používal původní rozhlasový kabel z roku 1942, jako záloha zde byla pětiprvková YAGI anténa umístěná na půdě vysílací budovy, která přijímala program Prahy z VKV - FM.
Ještě později byla rekonstruována střecha budovy vysílací
stanice, původní střecha z pálených tašek byla nahrazena střechou
plechovou, zároveň byly zrušeny všechny komíny a to tím způsobem, že
byly ubourány pod úroveň střechy a suť z vršků komínů nasypána dovnitř.
Tyto "husarské kousky" se střechou a komíny ponechávám raději bez
komentáře.... Vytápění budovy bylo přebudováno na akumulační kamna.
Ještě později v letech cca 1980 - 1985 bylo uvedeno do provozu
automatické otevírání brány areálu.
Kmitočtová konference v Ženevě a její závěry:
Krátce po rekonstrukci na dvojici vysílačů Tesla SRV 7.1 dne 23.11.1978 vstoupily v platnost změny a závěry mezinárodní kmitočtové konference v Ženevě. Jihlavský středovlnný vysílač tedy od 23.11.1978 v ranních a nočních hodinách vysílal program stanice Praha na frekvenci 1593 kHz výkonem 7 kW. A v denní době program stanice Praha a krajského vysílání z Brna na kmitočtu 1332 kHz výkonem 14 kW.
Od 23.5.1979 byl program stanice Praha a krajského vysílání odbavován pouze na frekvenci 1332 kHz výkonem 14 kW celodenně.
V
roce 1985 byl na stanici dodán limiter-kompresor LK12.
Středovlnná rozhlasová vysílací stanice Jihlava až do své novodobé
historie, nadále vysílala rozhlasový program na frekvenci 1332 kHz
výkonem 14 kW celodenně.
Novodobá historie:
První významnou událostí po revoluci v roce 1989 bylo zrušení vojenské ostrahy vysílací stanice. Ve výluce od 14.6 do 18.6.1993 byly vysílače Tesla SRV 7.1 přeladěny z 1332 kHz na 981 kHz a program byl změněn na ČRo2 Praha, od tohoto data se už nevysílaly regionální vstupy z Brna.
Od 1.1.1994 byl snížen výkon vysílání programu ČRo2 Praha ze 14 kW na 7 kW - pro vysílání byl použit pouze jeden vysílač SRV 7.1. Dne 1.2.1996 zahájil druhý vysílač Tesla SRV 7.1 vysílání programu ČRo 6 / Rádio Svobodná Evropa na kmitočtu 1233 kHz
do společné antény s vysílačem SRV 7.1 programu Praha.
Zároveň byl pracovníky Českých radiokomunikací OJM (oblast Jižní Morava)
sestaven anténní domek pro kmitočty 981 a 1233 kHz. Vysílač Tesla SRV
7.1 pro ČRo6 / RSE byl vybaven zpožďovačem, kvůli zachování kvality
celé synchronní sítě 1233 kHz. Dne 20. 2. 1997 byla měřící souprava MZ 6
nahrazena novou soupravou MZ 21. Dne 23.10.1997 byl na stanici
dodán nový - digitální satelitní přijímač pro ČRo 6 / RSE a bylo
provedeno přepojení modulace na nový přijímač (přijímá nový satelit
Kopernikus).
Pro získávání modulace stanice ČRo2 Praha se v novějších dobách začala
používat tříprvková YAGI anténa z Kovoplastu Chlumec nad Cidlinou, tato
anténa byla na připevněna na stožárek na střeše vysílací budovy, nejprve
přijímala Javořici, později vysílač Jihlava - Strážník 107,1 MHz.
Napadlo Vás někdy, jak vypadá lampička, která v té výšce tam
nahoře na vysílači v noci, v zimě, v horku, v dešti i bouřce svítí?
Můžete si prohlédnout následující fotografii, je na ní vyfocená neonová
výbojka výstražného leteckého osvětlení, která před několika lety
opravdu svítila na vrcholku jihlavské Jucho antény.
Dle dostupných informací (zápisky ing. E. Železného z ČRa) byly na vysílací stanici v roce 2002 dovezeny dva nové vysílače Telefunken TRAM 10.
Ve dnech 15.10 až 18.10.2002 zde mělo proběhnout školení pracovníků,
při kterém byly tyto nové vysílače oživeny. V provozní výluce 4.11 a
5.11.2002 bylo provedeno přepojení z původních vysílačů Tesla SRV 7.1 na
nové Telefunken TRAM 10. Dne 6.11.2002 byl zahájen zkušební
provoz na nové Telefunken TRAM 10, staré vysílače Tesla SRV 7.1 byly
demontovány. V prosinci 2002 vysílače Telefunken přešly do trvalého
provozu s dálkovým ovládáním z televizního vysílače Brno - Kojál. V
souvislosti s tím byla ukončena obsluha vysílací stanice Jihlava a byli
propuštěni všichni její zaměstnanci. Tehdy nikdo zatím netušil, že
jihlavský vysílač už má před sebou pouze cca rok a dva měsíce
rozhlasového provozu, na frekvenci 981 kHz, výkonem 7 kW se odsud nadále vysílal program stanice ČRo2 Praha
a na kmitočtu 1233 kHz, výkonem 7 kW program stanice ČRo6 Rádio Svobodná Evropa.
Na základě rozhodnutí Českého rozhlasu o redukci počtu vysílačů a o
spojení programů ČRo2 a ČRo6 v jeden okruh byl středovlnný rozhlasový
vysílač Jihlava po šedesáti letech nepřetržitého rozhlasového provozu
dne 31.1.2004 vypnut a následně zrušen. Vysílače Telefunken TRAM
10 byly stejně jako všechna vysílací i ostatní technika odvezeny neznámo
kam.
Jediný dokument, který se na RKS Jihlava po dvojici vysílačů Telefunken TRAM 10
dochoval, je na obrázku výše, je na něm zakresleno doplnění jističů pro
tyto dva nové vysílače do stávajícího rozvaděče a nové kabely CYKY 5x16
a 3x2,5 pro napájení vysílačů.
Závěr:
Je velmi těžké do jednoho článku vtěsnat celou velkou a rozsáhlou
šedesátiletou historii rozhlasového vysílače Jihlava. Navíc by bylo
kvůli velikosti asi nerealizovatelné na internetu zveřejnit všechnu
velmi obsáhlou a rozsáhlou dokumentaci a plány, které z minulosti
zůstaly. Jsem rád, že alespoň o to nejzajímavější se s Vámi mohu podělit
a alespoň takto nastínit historii tohoto velmi zajímavého vysílače.
Závěrem bych chtěl velmi poděkovat všem co mi vyšli vstříct a ochotně mi
poskytovali informace, dokumenty apod. zejména pak panu Marku
Kaczmarovi - jednateli firmy KOMBI TRANS s.r.o., které objekt bývalého
vysílače Jihlava v současné době patří.
